Navrátilová: Z postele už lezu trochu ztuha

Tenistka Martina Navrátilová.

foto: ČTK/Martin Štěrba

Bude to velký návrat. Není pochyb o tom, že fanoušci ji připraví velkolepé uvítání a poženou ji za každým dalším vítězstvím. Vždyť ji v soutěžním utkání neviděli dvacet let. V květnu dorazí do Prahy tenisová legenda všech legend Martina Navrátilová. Momentálně hráčka, která v říjnu oslaví 50. narozeniny, trénuje na Štvanici a našla si chvilku, aby odpověděla novinářům na pár otázek.

16.2. 2006 16:48

Co vás přesvědčilo hrát znovu v Praze?
Tady Vláďa Šavrda (ukázala na vedle sedícího ředitele turnaje ECM Prague Open 2006) a máma, která nemůže cestovat. A taky fakt, že turnaj je teď v jiném, jarním termínu, což mi vyhovuje.

Cítíte před blížícím se návratem nějakou nostalgii?
Já jsem nikdy moc nostalgická nebyla.

Jak často jezdíte do Čech?
Tak dvakrát, třikrát za rok. Naposledy jsem tu byla v září. Většinou za mnou cestovala máma, ale má teď nějaké zdravotní problémy, takže tu budu asi častěji.

Neberete turnaj v Praze jako takovou rozlučku?
To nevím, jestli jako rozlučku. Já jsem hlavně ráda, že mám příležitost tady znovu hrát.

Vzpomínáte si ještě na finále Poháru federace 1986, kdy jste hrála v Praze poslední soutěžní zápas?
Samozřejmě, že si vzpomínám. Hrálo se finále a já nastoupila za Spojené státy. Byla jsem z toho taková rozpačitá.

Jak náročný máte letos tenisový program?
Plánuju hrát všechny turnaje, především všechny grandslamy.

Neuvažujete o tom hrát taky dvouhru?
Na antuce už na to nemám. Je to úplně jiné běhání. A antuka byla při mém stylu tenisu vždycky dřina. A vyhrát pár zápasů, když jste zvyklý vyhrávat turnaje, to už taky není ono.

Dokdy lze podle vás hrát na vrcholové úrovni?
Alespoň do padesáti (směje se). Tenis je hrozně náročný sport. Ale pořád mi dává radost, necítím, že byla úplně vyhraná nebo dohraná. Ale když člověk ráno leze z postele, už to jde trochu ztuha. Dneska mi trvá asi šest minut, než se trochu rozcvičím.

V prosinci jste se podrobila operaci kolena, už je to v pořádku?
Jednoho dne jsem se probudila a najednou měla nateklé koleno. Nakonec jsem musela až na operaci. Já jsem se vlastně poprvé v kariéře zranila při tenise. Předtím to bylo vždycky při hokeji nebo basketu. Ale už je to dobré.

S kým budete hrát v Praze čtyřhru?
Zatím hraju s Liezel Huberovou, už jsme spolu hráli před pár lety. Ale nevím, jestli nebude chtít hrát ve stejném termínu v Berlíně, kde bude za vítězství více bodů. Loni jsem se ptala Květy Hrdličkové (Peschkeové), tak uvidíme. Když budu v průšvihu, tak zavolám sestře. Ta taky ještě slušně hraje (usmívá se)

Uvažujete také o nějaké pomoci českému tenisu?
Program na tenhle rok mám hodně našlapaný, ale pak se uvidí. Záleží co český tenis potřebuje, a jak bych vůbec mohla pomoci.

Momentálně probíhá zimní olympiáda. Sledujete ji?
Samozřejmě sleduji, tady v Čechách máte víc možností jak se na ni dívat než v Americe. Sleduju české výsledky.